Nedostatečná nabídka zaměstnanců na trhu práce je v současné době jedním z hlavních omezujících faktorů rozvoje strojírenského oboru. Společnosti jsou kvůli nedostatku pracovních sil na hranici výrobních možností a omezují příjem nových zakázek. Navíc kontinuálně narůstá tlak na zvyšování mezd zaměstnanců.
Přestože se odborové svazy při vyjednáváních o výši mezd odvolávají na vývoj platů v zahraničních společnostech a na situaci na trhu práce, dvouciferné navýšení platů nelze akceptovat bez růstu produktivity práce. „Pokud se společnostem nepodaří zvýšením mzdových prostředků současně udržet ziskovost, následně se jim nedostává finančních prostředků na investice. A potom začíná boj o přežití. Chybějící pracovní síla je tak přímým důsledkem napětí při dodržování termínů stávajících dodavatelských zakázek,“ popisuje aktuální zkušenosti ze strojírenského oboru, Iva Palusková Country manažer společnosti Euler Hermes.
Nedostatek technických profesí vnímá jako závažný celostátní problém také Bohdan Kožusznik ze společnosti Moravia Steel. „Projevuje se především nedostatek mladých, perspektivních, odborně zdatných pracovníků. Tento jev souvisí s nedostatečným zájmem o technické obory od učiliště až po vysoké školy. Kromě toho také stárne a odchází do důchodu generace, která má zkušenosti, a odborně je proto na vysoké úrovni.“
Podle Bohdana Kožusznika se navíc problematika nedostatku kvalifikované pracovní síly projevuje ve strojírenství ještě výrazněji než v jiných oborech. Mnohdy náročnou, zodpovědnou a manuální práci ve strojírenských firmách totiž především mladá generace nepovažuje za zajímavou a dostatečně atraktivní. Mladí dnes nacházejí méně náročné a finančně výhodnější zdroje obživy v jiných oborech. Oproti tomu situaci strojírenských firem v Česku v porovnání se zahraničím považuje Bohdan Kožusnik za vyrovnanou, přičemž podotýká, že zahraniční firmy kladou větší důraz (a to i po stránce finanční) na investice do robotizace a automatizace strojírenských celků.
Strojírenství má v České republice bohatou historii, tvoří jeden z pilířů českého průmyslu a je také tradičně významným exportním odvětvím (80 % – 90 % z jeho produkce se vyváží). Z hlediska celkových tržeb je třetím největším sektorem průmyslové výroby v Čechách. K současným hlavním trendům v oboru patří požadavky na větší efektivitu výroby, její reorganizaci a na inovaci produktů. Podle Ivy Paluskové se také díky trvale se zlepšující kvalitě a technické úrovni průběžně zvyšuje konkurenceschopnost výrobků i kvalifikované pracovní síly. Právě to na strojírenském oboru láká významné zahraniční investory jako Siemens, Doosan, Mazak, Bosch, ABB, Ingersoll Rand a mnoho dalších.
Významným zástupcem českého strojírenského odvětví je nepochybně výroba průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení, a to nejen v tržbách a zisku, ale také co do počtu podnikatelských subjektů s více než 50 zaměstnanci. Neméně důležitým představitelem strojírenského oboru jsou výrobci obráběcích a tvářecích strojů, nástrojů a komponentů, kteří jsou sdruženi ve Svazu strojírenské technologie. Především brusky, soustruhy, obráběcí centra a frézovací stroje jsou dlouhodobě považovány za hlavní exportní komoditu, přičemž nejvýznamnějšími odběrateli strojírenské technologie je automobilový průmysl (respektive jeho subdodavatelé, výrobci nástrojů a forem) následovaný firmami působícími v oblasti obranného, leteckého a energetického průmyslu.
Z hlediska počtů odškodněných případů, které Euler Hermes řešil v roce 2018, jich do sektoru strojírenství patřilo 31. Velké problémy strojírenské produkce byly zaznamenány v oblasti dávek velkých investičních celků koncentrovaných na velkého zahraničního odběratele. Nepříznivá situace potom měla negativní vliv na hospodaření celého koncernu (v insolvenci), ale rovněž na některé z významných subdodavatelských firem. Problémy se objevily i u některých společností v oblasti výroby a dodávek obráběcích strojů (zejména v souvislosti s dodávkami do Ruska). Celková částka, kterou Euler Hermes pojištěné společnosti ze sektoru strojírenství odškodnil v roce 2018, byla 11,6 milionů korun.