A právě restriktivní politika vůči migraci může být jedním z faktorů, který může komplikovat ambiciózní plány nové vlády. Společně se zkrocením nadměrné inflace si dala cíl za zvýšit růst HDP – Trumpova administrativa plánuje snížení daní, které má stimulovat investice a spotřebu, což by následně mělo podpořit růst HDP. Zvýšení cel zároveň přinese nové příjmy, což pomůže financovat nové průmyslové dotace a podpoří konkurenceschopnost vývozu USA. „Důležitým faktorem bude i snižování inflace. Dolarová politika by mohla sloužit stejnému účelu tím, že oslabí dolar vůči zahraničním měnám. Na snižování inflace se mají podílet i nižší ceny energií podnícené deregulací energetického sektoru, jakož i podpora nabídkové strany ekonomiky prostřednictvím daňových škrtů,“ vysvětluje
Některé zamýšlené kroky však mohou být ve vzájemném rozporu. Například tlak na Fed, aby snížil úrokové sazby, by mohl znovu vyvolat podporu růstu inflace. Snížení daní by mohlo více podpořit poptávkovou stranu ekonomiky (agregátní výdaje) než stranu nabídky, což by opět tlačilo na růst inflace. Snížení schodku veřejných financí se také zdá být obtížně dosažitelné bez výrazných úspor, i kdyby se růst ustálil na vysokých +3 % ročně. Je také nepravděpodobné, že by Trumpova administrativa dokázala deficit výrazně snížit bez drastického snížení sociálních výdajů. Zrušení financování federálních agentur nebude ani zdaleka stačit k vyrovnání rozpočtu. Kromě toho příjmy z cel pravděpodobně nebudou stačit na zaplnění děr.
„Úspěch Trumponomiky bude záviset především na schopnosti výrazně snížit deficit veřejných financí. Výrazné a trvalé snížení deficitu veřejných financí pravděpodobně povede k nižší inflaci a nižším úrokovým sazbám. Díky nižším úrokovým sazbám by také mohl oslabit dolar, což by pomohlo podpořit konkurenceschopnost amerického vývozu. Mezitím snížení deficitu veřejných financí (a také slabší dolar) pravděpodobně sníží deficit obchodní bilance USA omezením poptávky po dovozu. Podle tohoto scénáře se však pravděpodobně bude muset vzdát svého předpokladu silného růstu HDP – alespoň v krátkodobém horizontu,“ uzavírá Kirakosjan.